Zavíčkovaný plást „zralého“ medu.

Dostatek včelího plodu je zárukou silného včelstva. Vpravo je tzv. trubčina.

Typický letní plást. V horní části je
zavíčkovaný med, dole již částečně
vyběhlý plod.

Pyl (včelí chleba) je
nezbytnou složkou potravy včel.
 

Plást plný tmavého lesního medu.

Z tohoto útvaru, nazývaného matečník se vylíhne nová včelí matka.

Včelí matky jsou barevně značeny. Pro každý rok je určena jiná barva.

S příchodem jara a rozkvětem prvních jarních květů, především pak vrby jívy začíná rychlý
 rozvoj včelstva.

Do rozkvětu řepky a ovocných stromů musí být již včely v plné síle.

Hlavní činností včelaře v tomto období je především příprava rámečků z lipového dřeva, do kterých se zatavuje voskový plát zvaný mezistěna. Tyto pak slouží k rozšiřování včelstva a výstavbě nového včelího díla.

Rojení, i když se jej snažíme minimalizovat, je přirozený projev včel. Již od pradávna se takto včelstva sama rozdělují a tím i rozmnožují. Dnešní včelař si však spíše cíleně vytváří tzv. oddělky od silných včelstev, aby tak získal včelstva nová. Ale ani silný roj není k ,,zahození“.

V minulém století se říkalo, že májový roj má cenu fůry sena.  Včelí matka při rojení vylučuje feromon, který včely silně přitahuje. Označenou matku lze na sedícím roji snadno najít a pak jí jen stačí sebrat do dlaně, zatřást stromem a včely se ochotně usadí na ruce, kde cítí svůj rod. Silný roj je však dost těžký,  a tak je  samozřejmě lepší i praktičtější sbírat roje do tzv. rojáčku.

Šípková růže svým rozkvětem signalizuje začátek druhé snůšky. V tomto období, pokud je příznivé počasí, začíná medovat les.

Rozsáhlé lesy s četnými mokřady, pasekami a lesními loukami nabízí včelám celé léto rozmanitou skladbu potravních zdrojů.

Veškeré včelařské vybavení, tak aby byla zachována kvalita medu by mělo být pouze z nerezu a potravinářského plastu.

Každý včelař Vám může vřele doporučit. Bylinkový čaj s citrónem, lžičkou medu a chléb s máslem
 a medem je ta nejskvělejší snídaně na světě.

Kvalita a hodnocení včelího medu

Včelí med je v každé oblasti velmi specifický. Jeho složení závisí na rostlinném biotopu dané lokality. Je to ovšem vždy čistý přírodní produkt bez jakýchkoli přísad. Žádný včelař nemá potřebu ani možnosti jej jakkoliv pozměňovat. Bohužel v potravinářském průmyslu je tomu jinak. Barva pravého včelího medu je od světle žluté, přes zlatavou, tmavě hnědou, někdy až temně zelenou. Květové a smíšené medy bývají světlejší, medovicové naopak tmavší. Je-li příznivý rok má včelař vždy k dispozici několik typů medu. Známkou vysoké kvality pravého včelího medu je jeho postupná krystalizace. U květových medů probíhá rychleji u medovicových může trvat půl roku i déle. Květový med bývá pak téměř bílý, medovicový, žlutý až okrový. Zahřátím ve vodní lázni max. 40-50°C teplé, znovu získá každý med původní konzistenci. Rozhodně není dobré rozhřívat med v mikrovlnce nebo v troubě. Pokud med zkrystalizuje a ztuhne ve sklenici jako monolit, je to 100% včelí med. Velmi často však v obchodech vidíte med, který jakoby začínal krystalizovat, a tak v poměrně tmavém medu plavou hrudky medu zkrystalizovaného. Co to znamená? Můžete si být naprosto jisti, že právě pouze tyto hrudy jsou včelí med a ta ostatní hmota ve sklenici je jen sirup, barvivo a esence.  Tak jak se od jara do pozdního léta mění skladba právě kvetoucích rostlin, mění se i složení včelami přinášeného medu. V naší oblasti rozlišujeme med v těchto třech podobách.

Květový med: Obsahuje především nektar z řepky a ovocných stromů, částečně také z lučních bylin. Obsah vody vázané medem je 19-20%. El. vodivost 5-6mS

Smíšený med: Jeho základem jsou lesní a luční byliny a keře. U nás především maliník, vrbovka, tužebník jilmový, kyprej a pámelník. Obsahuje rovněž nektar z lipového květu a často i medovici z listů javoru a dubu. Obsah vody vázané medem je do 18%. El. vodivost 6-8mS. Tento med včely sbírají v období plného léta. To znamená v době, když už je vytočen med první, tzv. květový. Podle mého názoru právě smíšený med je tím nejkvalitnějším medem. Krystalizuje dříve než-li med medovicový, ale čas krystalizace rozhodně není kritériem kvality. S ohledem na to, že právě v tomto čase kvete mnoho bylin, keřů a medovicí oplývá mnoho stromů, je tento med druhově nejrozmanitější. V laické veřejnosti je však tento med často opomíjen. Panuje totiž představa, že slovo „smíšený“ znamená to, že včelař tento med sám míchá a upravuje. Opak je pravdou. Tento velmi kvalitní med včely samy již v úle namíchají z těch rostlin, které právě kvetou a medují v období měsíce června.

Medovicový med: Je vytvářen z medovice listnatých i jehličnatých stromů, často s příměsí vřesového medu. Obsah vody vázané medem je 14-16%. El. vodivost nad 8mS.

Pár slov k ceně medu

Med je produktem včely medonosné (apis mellifera). Než se však ke spotřebiteli dostane na stůl v praktickém skleněném obalu, vyžaduje to od včelaře spoustu práce a nemalé náklady na zdravý rozvoj včelstev. Nemá smysl, abych zde vyjmenovával operace, které včelař od jara do podzimu musí podniknout, aby produktivita jeho včelstev byla úspěšná. Ale je toho dost. Druhým aspektem jsou investice, které dnes moderní včelař musí vynaložit, aby jeho technologie byla na dobré hygienicko-potravinářské úrovni. Každá práce musí být nějakých způsobem oceněna. I když u včelařů jde spíš o to, že bez lásky k této zajímavé profesi by to asi vůbec nešlo. Cena medu se vždy a to prokazatelně minimálně už od dob První republiky, rovnala vždy ceně másla. To znamená, že cena 1kg pravého včelího medu by měla být shodná s cenou 1kg pravého českého másla. Srovnání si udělejte sami a věřte, že hodinová mzda včelaře je i tak dost nízká, neboť s cenou másla a prakticky všech potravin roste i cena cukru. Zvláště dnes kdy české cukrovarnictví téměř zahynulo. Řepný cukr je totiž to, na čem včelař svá včelstva zimuje. Zásoby cukerného sirupu dodané včelařem a včelami uložené v srpnu, včely spotřebovávají od srpna do dubna. Zbytek roku se živí medem a pouze přebytek této vzácné suroviny si smí od nich včelař vzít. Berte toto všechno v úvahu a až příště pojedete ke svému včelaři pro med, podívejte se na jeho ruce. Jsou to ruce upracované a ten člověk, pokud se věnuje jen této práci, rozhodně nepatří mezi lidi výrazně bohaté.

I když med konzumujeme celoročně, jeho blahodárné účinky oceníme především v zimním období.
A nejen to. Pravé české Vánoce se přece neobejdou bez medových perníčků.

No a co může více zahřát a pohladit na duši, než silný grog s medem a český medovník.
Ať již tradiční ,,zasněžený“ nebo s krustou z vlašských ořechů a karamelu.